Poutní kaple Svatých schodů

Kaple Svatých schodů (Sancta Scala) v Rumburku podmanivě připomíná příběh o Ježíšově odsouzení, utrpení a ukřižování. Prostor byl od počátku inscenován jako řada výjevů odehrávajících se před dvě tisíci lety, o Velkém pátku. Jedná se o nejmladší poutní kapli Svatých schodů z deseti kaplí tohoto druhu postavených v českých zemích. Pašijový příběh Ježíšova utrpení byl v Rumburku zasazen do působivých, divadelně pojatých kulis. Ojedinělý je početný soubor polychromovaných soch, který netradičně lemuje vlastní Svaté schody. Mimořádné je propojení křížové cesty v ambitu Lorety s kaplí Kalvárie (Ukřižování) nad Svatými schody. Kaple Kalvárie tvoří od roku 1893 XII. zastavení křížové cesty. Kaple Svatých schodů se kompletně restaurovala v letech 2007 až 2012. Dne 15. 9. 2012 ji požehnal litoměřický biskup Mons. Jan Baxant. Kaple Svatých schodů je součástí prohlídkového okruhu v rumburské Loretě. Odehrávají se zde soukromé a veřejné pobožnosti Svatých schodů.

Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě a v purpurovém plášti. Pilát řekl: „Hle, člověk!“ Když ho velekněží a jejich služebníci uviděli, dali se do křiku: “Ukřižovat! Ukřižovat!“ Pilát jim řekl: „Vy sami si ho ukřižujte! Já na něm vinu nenalézám /…/. Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili.

(Jan 19, 5-6, 16)

Poutní kaple Svatých schodů symbolizuje schodiště v paláci Piláta Pontského, římského místodržitele v Jeruzalémě, po němž na Velký pátek vystoupal Ježíš Kristus pro rozsudek smrti. Stupňů Svatých schodů je 28 a k oltáři v kapli Kalvárie se po nich vystupuje na znamení úcty a pokání pouze po kolenou. K výstupu a sestupu slouží dvě boční schodiště.

O výstavbu kaple Svatých schodů se zasloužil představený kapucínského kláštera v Rumburku páter Bernardin (vlastním jménem Josef Seidl). Kaple byla vybudována v letech 1767-1770 za přispění majitele rumburského panství Josefa Václava knížete z Liechtensteina a ze sbírek farníků. Autor stavebních plánů kaple Svatých schodů, ani výtvarné koncepce není znám. Kaple má podobu trojramenného schodiště, s mohutnými dělícími zdmi. Schodiště vedoucí do kaple Kalvárie jsou přístupná přímo z křížové chodby.

Ve výklencích ústředního schodiště jsou umístěny dřevěné polopostavy velekněží, římských vojáků, vysmívajících se židovských obchodníků a výjev Ecce homo (Ejhle člověk) s Pilátem Pontským a Ježíšem. Rumburské Svaté schody jsou jediné v České republice, v níž se dochoval tak rozsáhlý sochařský soubor. Autora unikátního sochařského díla neznáme. Autorství připisované malíři Eliasi Dollhopfovi (1703–1773) z Horního Slavkova není doloženo. Je možné, že jeho dílna se podílela na štafírování soch. V roce 2019 došlo k nálezu tří soch patřících do původního souboru. Z nálezu vyplývá, že soch v kapli Svatých schodů muselo být v minulosti více, než se dosud předpokládalo.

Věřící měl pocit, že je (na Svatých schodech v Rumburku) sledován a že se nachází uprostřed děje.

(Václav Cílek: Dýchat s ptáky. Obyčejné texty o světle paměti, pravdě oblaků a útěše míst, s. 53)

Bohatá je nástropní malířská výzdoba s výjevem „Triumf Kříže“, „Druhý příchod Ježíše Krista“ a scénami ze Starého zákona. Malby na klenbách postranních schodišť jsou nejstaršími dochovanými malbami v rumburské Loretě. Rostlinné motivy pochází ve své nejstarší vrstvě z doby výstavby kaple.

Po pravé a levé straně poutní kaple Svatých schodů se nachází dva navazující drobné liturgické prostory – výjev Posmívání se Kristu (Vězení Krista) a Boží hrob. Dokončeny byly roku 1771. Součástí je sochařská výzdoba z 18. století s postavami římských vojáků a vysmívajících se židovských obyvatel Jeruzaléma. Autorství soch není známé. Z výsledků restaurování vyplývá, že pocházejí se stejné dílny jako sochy z ústředního schodiště Svatých schodů. K restaurování soch Římanů došlo v roce 2018 a 2019.