Křížová chodba
Křížová chodba (ambit) poskytoval útočiště poutníkům a chránil poutní kapli. Vypracováním architektonických návrhů ambitu rumburské Lorety byl pověřen architekt Johann Lucas Hildebrandt. Podle záměru z roku 1707 měl loretánskou kapli v Rumburku obklopit dvoupodlažní ambit s internátem pro chlapce.
Loretánská kaple Panny Marie
Loretánská kaple prostřednictvím obrazů a soch vypráví dva tisíce let starý příběh Marie, Josefa a Ježíše. Loretánská kaple v Rumburku patří svou reliéfní a sochařskou výzdobou mezi nejhodnotnější lorety v České republice. Architektonicky cenný vnější obal loretánské kaple je barokní kopií italského renesančního originálu. Loretánská kaple v Rumburku se budovala za osobní účasti významného barokního architekta Johanna Lucase Hildebrandta.
Poutní kaple Svatých schodů
Rokoková kaple Svatých schodů (Sancta Scala) v Rumburku podmanivě připomíná příběh o Ježíšově odsouzení, utrpení a ukřižování. Jedná se o nejmladší poutní kapli Svatých schodů v českých zemích. Pašijový příběh Ježíšova utrpení byl v Rumburku zasazen do působivých, divadelně pojatých kulis. Ojedinělý je početný soubor polychromovaných soch, který netradičně lemuje vlastní Svaté schody.
Klášterní kostel sv. Vavřince
Kostel byl nejdůležitější částí kapucínského konventu sv. Vavřince v Rumburku. Stavebně je propojen s loretánskou kaplí. Na Šluknovsku je jediným novověkým klášterním kostelem. Impuls k vybudování kláštera s kostelem sv. Vavřince dal dvorský úředník, diplomat a majitel panství Rumburk Franz Eusebius hrabě z Pöttingu (1626-1679)…
Právní uspořádání Lorety
Údržbu loretánského areálu komplikovalo složité právní uspořádání. Loreta byla 8. 6. 1704 ustanovena jako svobodná kaple na pozemku a ve výhradní správě kapucínů z přilehlého konventu sv. Vavřince, nezávislá na rumburském faráři. Právně byl tento stav ošetřen až nadační listinou Josefa Václava z Liechtensteina z roku 1761.
